|
|
Postava Elijáše v tanachu a rabínské tradici
Jirounková, Karolína ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Damohorská, Pavla (oponent)
Tato práce se zaměřuje na postavu proroka Elijáše a jeho činy během života i po něm. Bere v potaz jak křesťanskou, tak i židovskou tradici a pokouší se je propojit, popřípadě navázat jednu na druhou. Nejobšírněji se zabývá Knihami královskými a porozuměním jejich pasážím. Pokud je to možné, všechny překlady výkladů a použitých biblických pasáží jsou dány do kontextu a přeloženy do češtiny, tak aby bylo pro čtenáře snadné je pochopit. Pokud jsou některé oddíly obtížnější, přikládám i původní verzi, popřípadě verzi, s kterou jsem pracovala.
|
|
| |
|
| |
|
|
Výpověď Samařských ostrak o náboženském životě na sklonku Severoizraelského království
Šebestová, Veronika ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit jeden z významných archeologických nálezů, ostraka ze Samaří, ve světle náboženského života v severním Izraeli. Práce stručně seznamuje s náboženským světem izraelského okolí: Egyptem, Mezopotámií a Kanaánem. A poté i s náboženskou situací v Izraeli samotném. Hlavní těžiště této práce se týká ostrak ze Samaří. V příloze lze najít přehledně zpracovanou tabulku, která obsahuje všech 63 přehledně zaznamenaných ostrak, na nichž nalezneme rok vlády neznámého krále, jména příjemců a odesílatelů, území, z něhož je zásilka posílána, město, z něhož je zásilka posílána a druh zboží. Důraz je položen zejména na jména příjemců a odesílatelů, která lze na ostrakách najít. Tato jména jsou pak porovnána s náboženskou situací v Izraeli v době 8. století př. n. l., tedy přibližné z doby, do které je vznik ostrak datován. Závěrečné kapitoly se snaží doplnit celkový obraz, který je v hlavní části práce nastíněn. (Teorie datace, nálezy v Kuntillet Adždut, Býk ve Starém Orientu). Práce se snaží hledat možné paralely mezi biblickým textem, texty historickými, archeologickými nálezy a ostraky samotnými. Ze závěru práce vyplývá, že užívání teoforního prvku-baal, který najdeme ve jménech, která známe z ostrak v Samaří, je důkazem, že v Izraeli v 8. století př. n. l. došlo k synkretismu...
|
|
| |
|
|
Elovské a Baalovské aspekty v obrazu starozákonního Jahveho
Rejlková, Sandra ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Čech, Pavel (oponent)
Práce sleduje aspekty ugaritských bohů Ela a Baala a jejich promítání do představy starozákonního boha Jahveho. Monoteistická biblická tradice byla nesmazatelně ovlivněna polyteistickou tradicí ugaritskou, jejíž stopy - přes veškeré úsilí autorů Starého zákona - lze sledovat až do současnosti. Práce ve vší stručnosti analyzuje sdílené charakteristiky bohů, a to především Jahveho a Ela, s nímž měl starozákonní bůh společného více, než by se mohlo zdát. Ambicí však není pouze předložit výčet vlastností, ale rovněž interpretovat motivace, jež mohly vést biblické pisatele k projektování ugaritských představ do obrazu jejich jediného boha.
|
host ::
RSS.